Review: Mortdecaiův záhadný případ s knírem

Mortdecaiův záhadný případ s knírem by Kyril Bonfiglioli
My rating: 5 of 5 stars

Takhle báječně by se měly psát všechny detektivky. S lehkostí a humorem, s přesně (a často) dávkovanou sklenicí whisky a s především s ne(d)ocenitelným charakterem Charlieho Mortdecaie. Jen málokterá kniha mně dokázala vehnat úsměv do tváře již po prvních stranách, pečlivě ho tam udržovala po celou dobu svého obsahu a vlastně mi sem tam znovu vklouzne na líce při vzpomínce, jaké to bylo veselé povídání. Já velím, já poroučím - uctivého pana Mortdecaie do každé domácnosti. Uvidíte, jak vám bude hnedle v životě mnohem lépe.

Ukázka z knihy:

"Ale rektor soudí, že byste přijet měl, Mortdecaii. Už se do toho případu s vervou vrhl. Nejen, že mu někdo odpravil členku kolegia, ale takzvaná vyšší místa se tuto smrt zřejmě snaží zatušovat. Tomu on nebude nečinně přihlížet, v žilách mu totiž koluje kapka irské krve. V běžném denním provozu se jeví jako hotová holubičí povaha; Jakmile v něm ale ta jeho černá krev vzkypí, nenašel byste v širém světě zuřivějšího rektora, než je tenhle. Zakousne se a nepustí."

"Jako irský teriér."

"Přesně tak. A až vám rektor dá... ech... instrukce, dozvíte se o Bronwen Fellworthyové také řadu podivuhodných skutečností od ceremoniáře, kaplana, hospodáře, kvestora a kolegy tutora z katedry srovnávací patologie."

"Váš scénář má jednu drobnou vadu na kráse, Johne. Já se letos do Oxfordu nechystám." Věnoval mým slovům asi tolik pozornosti, jako bych je napsal do písku.

"Rektor," pokračoval zcela nevzrušeně, "se mě zeptal, zda mě nenapadá nějaký absolvent naší koleje, který by byl ve zralém věku, vyznal by se v technikách sebeobrany a v metodách nenápadného pátrání, nesvazovaly by ho přílišné morální ohledy a nehrozilo by, že ho v Oxfordu každý pozná. Nejdřív mě napadl ten chlapík, co s vámi chodil do ročníku, ten s tím strašlivým italským jménem, ale knihovník mi řekl, že se vrhl na psaní románů a živí se syntaxí. To je k ničemu, je to až křiklavě vulgární. Takže jsem tu, Mortdecaii, a žádám vás, abyste uposlechl zurčivého, sladkého hlasu vaší alma mater, jež vás volá a touží vás ocelovou obručí přivinout na svá ňadra. Podle letového řádu, který jste mi tak uvážlivě položil na noční stolek, odlétá náš spoj zítra krátce po obědě."

View all my reviews

Komentáře