Review: Vražedný chlad
My rating: 4 of 5 stars
Nejsem žádný znalec, ale řekla bych, že tohle je stejně dobré jako klasické anglické detektivky, ke kterým se teprve učím hledat cestu. A to i přesto, že se děj odehrává ve francouzsky mluvící části Kanady. Více než detaily zločinu a postupné rozuzlení hlavního vraha, se autorce výborně daří vykreslit nejen ústřední postavu detektiva Gamache, ale i jeho kolegů a především osazenstva malé vesničky, do které se po roce vrací - jak jinak než z důvodu vraždy. Pevně doufám, že na další díl nebudeme muset dlouho čekat.
Ukázka z knihy:
"Takže ji přitahovalo jméno, a ne on sám?"
"Stává se to každou chvíli. Když máte rád někoho jménem Roger, najednou zjistíte, že pohlížíte vlídně na všechny Rogery."
Beauvoir si odfrkl. Nemohl si vzpomenout, že by kdy na někoho pohlížel vlídně. Tečka.
"A funguje to i naopak," pokračoval Gamache. "Když nesnášíte nějakého Georgese, je dost možné, že vám žádný Georges nebude ze začátku sympatický. Vím, že já to dělám. Nejsem na to hrdý, ale děje se to. Jedním z mých nejlepších kamarádů je komisař Brébeuf. Pokaždé, když potkám nějakého Michela, vzpomenu si na něj a ten člověk se mi okamžitě líbí."
"To se nepočítá, vám se okamžitě líbí každý. Dejte mi opačný příklad."
"Dobře, tak Suzanne. Jedna Suzanne na mě byla na základní škole ošklivá."
"Ale, a jak na vás byla ošklivá?" Beauvoirův obličej se teď zkrabatil vráskami smíchu.
"Hodně ošklivá."
"A co vám dělala? Bodla vás do zad?"
"Nadávala mi. Čtyři roky. Pronásledovala mě po chodbách, pronásledovala mě pod klenbami let, bludištěm cest ducha mého."
"To byl citát, viďte?" obvinil ho Beauvoir.
"Obávám se, že byl, víceméně. Ohař nebeský od Francise Thompsona. A možná to tak opravdu dělala. Naučila mě, že slova ubližují, někdy i zabíjejí. A občas uzdravují."
View all my reviews
Komentáře
Okomentovat