Review: Jsi ďábel
My rating: 4 of 5 stars
David Sedaris mě baví a jeho styl vyprávění mi velmi sedí. I přes pár slabších povídek je celkový obsah knihy velmi vydařený a čtivý. Pár povídek je ve třetí osobě, ale většina je napsána z osobních autorových zážitků. Nutno podotknout, že právě ty vymyšlené kousky jsou asi nejvydařenější. Zároveň často obsahují kontroverzní myšlenky. Humor je kvalitní a promyšlený, úsměv mi podstatě neslezl z obličeje, kdykoliv jsem se začetla.
Ukázka z knihy:
Na Havaji nebo přinejmenším na té části ostrovů, která se zaměřuje na turisty, je fascinující to, že je přesně taková, jak si ji člověk představuje. Sotva vylezete z letadla, někdo vám na krk hodí květinový věnec, jako byste si ho snad nějak zasloužili - olympijská medaile za to, že jste seděli na zadku. A ať už jste kdekoli, stačí zvednout ruku do výše ramen a objeví se drink: nápoj nalitý do vydlabaného ananasu nebo přepůleného kokosového ořechu. Úplně jako před vynálezem skla! napadne vás.
Sopečné krátery, vodopády a neposkvrněné pláže - pokud jste přiletěli z Evropy, jste z toho doslova v šoku. V Normandii, kam s Hughem jezdíváme, mají namísto písku kropenaté kameny velikosti brambor. Voda je buď mrazivá, nebo infarktově studená, a má barvu ledového čaje. Plove v ní všechen možný neřád, nikoli průmyslový, ale mořský odpad: tmavý šlem a trsy chaluh páchnoucí rozkladem.
Havajské pláže vypadají, jako by je někdo vybělil - asi tak je tak písek bílý. Voda je teplá i v zimě a tak čistá, že si vidíte nejenom prsty u nohou, ale taky kuří oka, která se jich drží jako klíšťata. Jednou v listopadu jsme si šli s Hughem na Maui zaplavat, a když jsme se ohlédli, zjistili jsme, že mezi nás vplouvá ohromná mořská želva. Byla něžná jako skot domácí, a i ve tváři měla tupě kraví, téměř lítostivý výraz. Byl to pro mě zlatý hřeb celé dovolené, a vlastně i zlatý hřeb mého života. Stal jsem se svědkem vznešenosti, měl jsem ji doslova na dosah ruky - co víc si kdo z nás může přát?
View all my reviews
Komentáře
Okomentovat