Review: Kruté stroje

Kruté stroje by Ondřej S. Nečas
My rating: 5 of 5 stars

Jsem u třetího dílu série a jsem stále nadšená. Jak už jsem psala minule, po rozpačitém úvodu jsem druhý díl doslova zhltla a nejinak tomu díkybohu bylo i u pokračování, byť psané jiným autorem. Tahle parta čtyř ne až tak kompatibilních exotů je zkrátka dokonalá. A nejen proto je i tenhle příběh fakt dost dobrej. Líbí se mi jak autor pracuje s jazykem, jsem nadšená z humoru, který je občas suchý jak písek na Sahaře, baví mě samotný děj, který se nikde necourá a nemá hluché pasáže, u kterých byste se nudou uzívali. Pro mě neexistovaly. Držím palce dalším dílům série!

Ukázka z knihy:

Cosi zašramotilo. V zrcadle blikla červená kontrolka. Felix zachytil pohyb a obrátil se, hlavou mu prolétla nesouvislá myšlenka na téma, proč by někdo cpal do opékače topinek nůž, pak brnklo péro ohlašující, že topinky jsou hotové a Felix si instinktivně zvedl aktovku před obličej, takže čepel skončila zabořená jen v její kůži, namísto té, která mu pokrývala krk.

"Stála přes čtyři tisíce," oznámil nasupeně a vytrhl nůž.

Cvičební stroj se postavil. Páky, které sloužily k posilování nohou, se opřely do podlahy, lavice se rozložila na části a vytvořila podvozek evokující brouka s černými krovkami, jenž se vrávoravě natočil proti Felixovi, zatímco v horní části se rozevřelo několik dalších pístů a táhel, které, ať už původně sloužily k čemukoliv, se nyní změnily v mechanické paže a každá držela nějaký kuchyňský nástrojek, většinou ostrý a rychle se pohybující. Tak například tam byl mixér bez horní nádoby, s obnaženými noži, které se zrovna výhružně roztočily, byl tam elektrický nůž, mlýnek s jemným struhadlem a pár dalších rozebraných strojků, které se leskly ostřím nebo sršely elektřinou. Celé to vypadalo jako nějaká kompozice šíleného surrealisty, jako by Salvador Dalí náhodou zabloudil do kuchyně a chvíli, než se mu uvaří vajíčka, neměl co dělat. Všechny ty kusy byly nějakým způsobem propojené a fungovaly, i když nebyl vidět žádný kabel s přívodem proudu, jednotlivé části tvořily celek ve tvaru brouka se vztyčenou hrudí a hlavičkou, kterou představovala mikrovlnka; její přední panel jako by hleděl Felixovi do očí, nakláněl se podle jeho pohybů a téměř se v něm dal číst výraz, výhružný a trochu zvědavý.

Monstrum vykročilo, pohybovalo se sice méně vláčně než filmový transformeři, ale dobře využívalo setrvačnost i svoje kilogramy, kterých bylo jistě kolem stovky. Držák lahví na rameni nacpal další nůž do opékače a natáhl péro.

"A tím to začíná být osobní," pronesl Felix a zaútočil získaným nožem.

View all my reviews

Komentáře